Jste zde

Tantra - vysvětlení základních pojmů

Tantra - vysvětlení základních pojmů

Hlavní téma: "Tantra".
Volné pokračování článků "Základní tantrické sexuální techniky" a "Tantrická cvičení a meditace"

Sanskrt (v písmu dévanágarí संस्कृतम् a v české transkripci samskrtam/sanskrtam), je jeden z nejstarších starých jazyků. Přibližný český překlad slova sanskrtam je "dokonale složený". Sanskrt je v současnosti považován za mrtvou řeč.

Joni - ženský pohlavní orgán, uctívaný jako posvátné místo ženy.

Vajra - sanskrtský název pro mužské pohlaví, penis.
Lingam - jedná se o název pro mužský pohlavní orgán, který je většinou zobrazovaný v erekci.
                 V tantře má význam tvořivé energie Šivy spojeného s Šakti.
Tantrická masáž lingamu - označuje tantrickou techniku masáže mužského pohlaví.
Šiva lingam - falický symbol představující Šivovu plodivou sílu.

Tantrické masáže joni - označuje tantrickou techniku masáže ženského pohlaví.

Perineum neboli hráz - oblast, která odděluje anální oblast od pohlaví. Oblast perinea zahrnuje konečník a pohlavní orgány. Toto místo je u většiny lidí velmi silnou erotogenní zónou. Je to oblast s velkým energetickým významem, která je úzce propojena s pohlavními orgány a žlázami.

PC svaly ženy a muže - Pubokokcygeální sval, též nazývaný sval lásky. Nachází se u žen kolem vstupu do pochvy, v hloubce asi jednoho článku prstu. Stah pochvy je stahem svalu PC. Tento sval obklopuje konečník, pochvu, močovou trubici, a poskytuje oporu reprodukčním orgánům. U mužů vytváří „osmičku“ kolem kořene penisu a konečníku. Slabý tonus tohoto svalu vede k sexuálním obtížím a k inkontinenci - neschopnosti udržet moč. Posilování tohoto svalu cvičením a posilováním při dechových technikách vede ke zvýšení sexuální rozkoše při milování a orgasmu.

Prána (v dévanágarí प्राण) je sanskrtské slovo a znamená dech. Je odvozené od kořenu prá, plnit nebo proudit. Podle hinduistické mytologie představuje prána všechny proudy vitálních životních energií dohromady a staví se na stejnou úroveň s Vájuem, hinduistickým božstvem větru. Ostatní čtyři jsou: apána, udána, samána a vjána. Podle ájurvédy proudí tyto energie tělem člověka, ovládají všechny vitální psychologické a fyziologické procesy, jsou odpovědné za neustálý oběh krve a mízy (lymfy) v organismu, dostávají se do těla kontrakcemi srdce a dýchací soustavou a jsou dopravovány do všech buněk, kde vzniká tzv. buněčné dýchání. Prána tedy představuje životní energii, kterou potřebuje každý živý organismus, aby byl schopen fungovat na fyzické úrovni. Tyto životní proudy se setkávají v sedmi čakrách, které jsou mezi sebou propojeny soustavou energetických kanálů, tzv. nádi. Jogínské techniky, které podporují tyto tělesné a duchovní proudy životních energií se nazývají pránajáma.

V Ájurvédě je prána rozdělena do pěti vitálních životních proudů.

  1. Prána vata : ovládá všechny vitální psychologické a fyziologické procesy, je odpovědná za neustálý oběh krve a mízy (lymfy) v organismu, dostává se do těla kontrakcemi srdce a dýchací soustavou do všech buněk, kde vzniká tzv. buněčné dýchání.
  2. Apána vata: ovládá tlusté střevo a břišní dutinu, vylučovací a sexuální orgány
  3. Udána vata: ovládá hrdlo a plíce
  4. Samána vata: ovládá žaludek a střeva
  5. Vyána vata: ovládá cirkulační soustavu a pokožku

Taoismus (někdy psaný jako Daoismus) označuje filosofickou školu založenou na textech Tao te ťing (Kniha o cestě a ctnosti. Znak Tào  (nebo Dào) doslova znamená „cesta“, ale v čínském náboženství a filosofii získal mnohem abstraktnější význam. Spojení Daojiao označuje taoismus jako náboženství ; Daojia se vztahuje k studiu učenců.

Dle Tao te ťing platí, že Tao plodí jedno (jednotu, harmonii). Jedno plodí dvě (protiklady, jin jang). Dvě plodí tři (nebesa, zemi a mudrce). Tři plodí všechny věci. Tao te ťing je také praktickou a mnohdy vtipnou „příručkou“ pro vládce jak rozumně spravovat zemi ("Moudrý muž vyprazdňuje jejich (lidu) srdce (jako sídlo vášní a emocí) a naplňuje jejich mysl (V doslovném překladu břicho, to je ale v čínské mytologii nositelem mysli/ducha) - zpevňuje jejich kosti a zbavuje lid vášní"). Nebesa určují řád Zemi a pojítkem mezi nebem a zemí je vládce, který by měl být mudrcem.

K pochopení taoismu je zapotřebí především pochopení "čínského myšlení". To je postaveno na několika principech:

  • Svět je v neustálém pohybu
  • Stálost neexistuje
  • Detail nelze oddělit od celku
  • Celek nelze oddělit od detailu
  • Protiklady harmonizují krajnosti

Toto čínské učení hlásá návrat k přirozenosti prostřednictvím ne-zasahování (Moudrý muž dělá, ale neužívá toho, co je uděláno. Tvoří, ale nevládne tomu, co je stvořeno. Dokončuje díla, ale nevychloubá se).

Taoisté ve své filozofii rozvinuli jednu z významných myšlenek čínské filosofické spekulace – myšlenku o vzájemném propojení přírodního řádu a lidského života. Základní silou vesmíru je Tao, pralátka vesmíru, jeho prapříčina.

„Tao je odvěké na rozdíl od věcí, které vznikají a zase zanikají.“ V Japonsku se uplatňoval především ve formě učení o harmonizaci kosmických protikladů jin a jang, jako osnova věšteb a kalendáře.

Smyslem života je naučit se následovat cestu kosmických sil, přírodu. Klíčovým pojmem je wu-wej, tedy aktivní nečinění – člověk se má stát nádobou, kterou protéká Tao.

Klíčem k etice Tao te-ťingu je prostota:

  • prostý člověk nedbá o zisk, chytrost, obratnost, egoismus a smělá přání
  • osvícený člověk je nezaujatý a navrací se k dětské prostotě
  • je zbaven pout, je měkký, a právě proto je s to vše přemoci - neboť měkké přemáhá tvrdé

„Člověk se spravuje mírou země, země mírou nebes, nebesa mírou Tao a Tao mírou sebe sama.“

Čchi označuje v čínském tradičním pojetí světa základní energii, "vitální sílu". S konceptem se setkáváme v tradiční čínské medicíně, akupunktuře, cvičení čchi-kung i tchaj-ťi čchüan. Čchi má své ekvivalenty i v jiných myšlenkových systémech, například v japonské ki známé z umění aikido, indické práně a tibetské tummo, na západě v starořecké pneumě, v mesmerismu  či v bergsonovském élan vital.

Čchi má dvě složky, jin a jang, jejichž vzájemnými proměnami se zabývá kniha I-ťing.

V čínské kosmogonii vzniká svět z ničeho, Wu-ťi (nevyděleného), z něhož spontánně, bez vnějšího popudu počíná Tchaj-ťi (Velký předěl), jež plodí jednolitou, prvotní čchi, v níž jsou jinová a jangová složka promíšené, homogenní.
Jak uvádí Tao te ťing, základní kniha taoismu:

"Tao plodí jedno,
jedno plodí dvě,
dvě plodí tři,
tři plodí všechny věci"

Výkladů mnohoznačného staročínského textu je mnoho, často se ale shodují v tom, že "dvě" zde znamená jin a jang, a tři znamená trojici "nebe", "země", "člověk".

Čchi v lidském těle pochází ze dvou zdrojů - část je vrozená a její základ z esence ťing při početí a je uložena v ledvinách, druhá je získaná a získáváme ji z potravy a vzduchu, který dýcháme. Podle čchi-kungu se energie čchi, která cirkuluje v lidském těle, rozděluje na čchi řídící (jing-čchi), která vyživuje tělesné orgány, a čchi ochrannou (wej-čchi), která chrání povrch těla. Ve zdravém těle je oběh čchi nenarušený a poměr jin a jang je harmonický. Pokud dojde ke stagnaci čchi, je oběh narušen a může dojít až k nemoci. Narušené proudění čchi přímo v jednotlivých drahách (meridiánech) se snaží napravit akupunktura nebo akupresura. Někteří autoři staví čchi do paralely k západnímu pojmu bioelektřina případně biomagnetismus.

Poznámka: významově převzato z http://cs.wikipedia.org/wiki/Tantra.

Téma pokračuje článkem "Pojmy se vztahem k tantře, jejím technikám a masážím".

 

Články s podobnou tematikou

Literatura a zdroje:

(AK)(Z)(L)