Volné pokračování článků "Sexuální chování a vztahy", "Poruchy orgasmu - anorgasmie", "Manželství nebo partnerství bez sexu".
Problém anorgasmie může souviset také s jinou sexuální orientací. Jen pro připomenutí - Ve vztazích se dnes rozlišují čtyři pohlavní orientace
Teoreticky by se vzrušením a následným vyvrcholením neměli mít problémy dva partneři heterosexuální, homosexuální (gayové nebo lesbičky) a dokonce ani bisexuální (lidově "podobojí").
Problém může nastat v případech, kdy do partnerského nebo manželského vztahu vstoupí dva jedinci z nichž jeden je heterosexuální a druhý homosexuální. Nezáleží až tak na tom, zda homosexuálně založený je muž nebo žena.
Mnohem známější jsou případy, kdy žena zjistí, že její manžel je gay. Takovéto případy jsou velmi často medializované nebo se o nich mezi lidmi více mluví. Jenže naprosto stejné problémy čekají na muže jejichž žena v průběhu manželství zjistí, že je lesbicky orientovaná. Takovéto případy se však tak moc nemedializují a tedy o nich veřejnost často ani neví. Proto se problémy partnerů, z nich jeden je heterosexuální a druhý homosexuální, většinou zobecňují na problémy heterosexuální ženy s homosexuálním mužem.
Ke svazku takto orientovaných lidí může samozřejmě dojít z vypočítavosti, ale také z obavy o veřejné mínění v případě, že muž nebo žena přiznají sexuální orientaci na stejné pohlaví. Často je to otázka výchovy, tvrdých rodinných vztahů, ale také obava ze ztráty zaměstnání, přátel, rodiny nebo případně i majetku a materiálních výhod.
Ale nesmíme dopředu počítat s tím, že lidé o své homosexualitě ví a přesto bezohledně vstoupí do manželství nebo partnerství. Ten problém je mnohem složitější. Řada lidí se totiž ve své menšinové erotické preferenci neorientuje dostatečně rychle a hlavně přesně. Mají možná pocit, že je přitahují jedinci stejného pohlaví, ale nejsou si tím jisti a hlavně je ta představa pro ně přímo děsivá. Často si vědomě i podvědomě namlouvají, že jejich přitažlivost osob stejného pohlaví je pouze nějakým chvilkovým zájmem, který postupně odezní. Snaží se chovat a žít tak, jak se od nich obecně očekává a tak, aby na sebe zbytečně neupozorňovali. Řeší své každodenní problémy a představa, že by při nich ještě museli odolávat tlaku okolí a čelit otázkám co se to s nimi stalo, je pro ně nepřijatelná. Mnoho z nich v dobré víře, že jejich touhy "přejdou", uzavřou sňatek a zplodí děti. Pokud je však jejich homosexuální preference vrozená, postupem času zjišťují, že touha po lidech stejného pohlaví sílí nebo zůstává konstantně vysoká.
V partnerském vztahu pak dochází k postupnému ochlazení původní sexuální touhy a mnoho mužů a žen homosexuálně založených zjišťuje, že sex s partnerem už prostě nechce. Je velmi obtížné představit si, co tito lidé prožívají, jak se trápí a jak se svým problémem obtížně bojují. Přitom navenek nemusí být vůbec nic poznat a osobní vztahy mezi partnery nemusí být nijak narušeny. Stále mezi nimi může být silné citové i rodinné pouto. Mohou být milujícím manželem nebo manželkou a vzorným rodičem. Pouze jejich sexuální touha zaměřená směrem k partnerovi nebo partnerce se prostě pomalu, ale jistě snižuje. Většinou tak dlouho, až se sexu začnou vyhýbat nebo se sexem skončí úplně. Sex je stále méně vzrušuje a uspokojuje. Protože představa sexu s opačným pohlavím je pro ně stále více problematická, logicky se to musí projevit i na problémech se vzrušením a následně i s vyvrcholením. Při pohlavních stycích pak muži (gayové) začnou mít problémy s erekcí a selhávají. Ženy (lesby) se nedokáží dostatečně vzrušit a následně nedokáží dosáhnout vyvrcholení. A to ani tehdy, když by si to přejí, už kvůli partnerovi...
Doposud jsme řešili pouze situaci, kdy jeden z partnerů je homosexuálně orientovaný a ten druhý to neví. Při tomto stavu často dochází k již zmíněným problémům se vzrušením a vyvrcholením při sexuálním styku, kdy problémy jsou a zdánlivě k nim není dostatečný důvod. On samozřejmě je, spočívá v jiné sexuální orientaci jednoho z partnerů. Vzhledem k tomu, že skutečný stav věci je "utajovaný", nepřiznaný, heterosexuální partner si začne klást otázky "co se stalo", "proč", "co dělám špatně", "asi nejsem dobrý milenec nebo milenka", "už ho (ji) nevzrušuji"... Logicky se objeví i daleko palčivější otázky typu "nemá partner milenku nebo žena milence?" a podobné... Prostě málokdy by někoho napadlo, že důvod může být někde úplně jinde. Většinou si heterosexuální partneři kladou "vinu" za problémy v sexu na sebe. Myslí si, že vina je určitě na jejich straně a že je potřeba udělat něco pro to, aby se vše vrátilo k normálu. Jedním z opatření u homosexuálních mužů je zahájení používání léků na podporu erekce a ze strany ženy někdy padne i návrh navštívit sexuologa. Nakonec to pak bývá sexuolog, který zjistí jaký je skutečný stav věci a musí o něm informovat manžela nebo manželku...
Jiná situace nastává v okamžiku, kdy se homosexuální orientace partnera nebo partnerky prozradí. Většinou je to dnes díky internetu a díky klasické, tedy spíš neklasické prozrazené nevěře. Ať už k prozrazení skutečného stavu dojde jakkoli, je to pro toho druhého šok...
Když porovnáme anorgasmii jako důsledek jiné sexuální preference se stavem, kdy příčinou je jiná sexuální orientace partnera nebo partnerky, zjistíme, že na rozdíl od fetišistických, SM zájmů nebo klinik sexu, se lesbičky a gayové pro svou odlišnost většinou nesetkají u partnerů a partnerek s pochopením. Informace, že partner nebo partnerka jsou homosexuálně orientovaní je větším šokem jak by byla informace o tom, že mají milence nebo milenku. Představa, že jimi milovaný člověk se miluje se člověkem stejného pohlaví je prostě těžko představitelná a většinou vyvolá děs, zklamání, zlost, a to vše nakonec přeroste v nepřekonatelný odpor.
Výsledkem bývá vážné narušení partnerských vztahů. Často pak dostatečně silným motivem za této situace není ani udržení rodiny.
Lidé, kteří mají pocit, že podvědomě vnímají svou jinou sexuální orientaci, by se rozhodně měli poradit s odborníkem, sexuologem. Měli by tak učinit ještě dříve, než se rozhodnou vstoupit do manželství nebo partnerství. Rozhodně by tak měli učinit i v situaci, kdy jsou manželském nebo partnerském vztahu a rozhodují se tomu druhému svoji preferenci přiznat!!! Sexuolog je odborník a s podobnými případy je již v nějaké situaci setkal. Minimálně má znalosti o tom jak podobné situace řešit, aby následkem nebyla destrukce vztahu!!! Sexuolog také ví, na koho se obrátit v případech, kdy by problém byl natolik složitý, že by ho nechtěl řešit sám.
O svých sexuálních potřebách většinou lidé ví od období dospívání. Měli by se proto včas poradit o tom, jaká je šance, že jejich sexuální touha zaměřená na osoby stejného pohlaví je přechodná. Možná se jedná jen o zájem, zvědavost nebo o touhu po jiném vzrušení. Může to tak být, ale také nemusí... Na tyto otázky jim právě sexuolog může dát s jistou pravděpodobností odpověď.
V případech, kdy se problém homosexuality jednoho z partnerů projeví v manželském nebo partnerském vztahu, je návštěva sexuologa naprostou nutností. Otázek, které takovéto odhalení provází je opravdu mnoho. Z milujícího muže může být v představách manželky z minuty na minutu "nebezpečný pedofil", který zcela jistě ohrozí jejich děti... Podobné úvahy se vyrojí v hlavě muže, který si může podobně zhodnotit vztah matky s dcerou. Otázky a myšlenky, které by vás nikdy nenapadly se najednou stávají naprosto jasné a odpovědi na ně rostou před očima v neskutečně hrozivý problém... Už proto je nutné co nejdříve navštívit sexuologa nebo psychologa a nedovolit, aby problém, který vůbec nemusí být "problémem" přerostl v absolutní devastaci vztahu nebo dokonce v tragedii. Proto je návštěva odborníků naprosto nezbytná a pomůže vše dostat do přijatelných a důstojných mezí.
(AK)(Z)(L)