Hlavní téma: "Sexuální potřeba".
Volné pokračování článku "Nesoulad v potřebách sexu je normální".
Potřeba sexu je pro lidi naprosto nezpochybnitelná. Většina lidí také sexu přikládá velký význam a snaží se najít partnera, který by mu vyhovoval po všech stránkách. Na počátku partnerského vztahu se však dá jen obtížně odhadnout, zda je potřeba sexu u obou partnerů stejná, odlišná nebo zásadně jiná. Mnoho mužů i žen zastávají názor, že když navazují vztah s novým partnerem, je prvořadé zjistit, jak bude fungovat partnerský sex.
Když se lidé seznámí a začnou spolu sexuálně žít, rozhodně nepřemýšlí o tom, ve které fázi sexuální potřeby se nachází muž a ve které žena. Prostě hodnotí, zda si momentálně vyhovují a tento stav očekávají i do budoucna. Naopak jsou přesvědčeni, že to bude lepší a lepší...
Potíž takovéhoto hodnocení je v tom, že sexuální potřeba muže a ženy je s věkem naprosto odlišná.
Rozhodně to nemusí být vůbec žádný problém. jen je dobré o tom vědět a počítat s tím. Výhodou dlouhodobého vztahu je, že se partneři o svých potřebách většinou nestydí mluvit a to jim umožňuje najít kompromis, který bude vyhovovat oběma. Pokud však manželé nebo dlouhodobí partneři spolu nedokážou o otázkách sexu otevřeně mluvit, pak se problémy kumulují, vyhrocují a často končí nevěrou, paralelním vztahem nebo rozchodem.
To, co považujeme za sexuální potřebu na začátku vztahu zdaleka nevypovídá o tom, jak bude vypadat partnerské sexuální soužití po roce, dvou nebo deseti. Někdy může být aktivita jednoho z partnerů až přehnaná a může naznačovat, jaké úžasné to bude po celý manželský život. Ani na to se nedá spoléhat. Není až tak zřídkavé, že po už brzy po svatbě jako by mávl kouzelným proutkem a ze sexuálního tornáda je muž, který se sexu vyhýbá "jako čert kříži" a z nymfomanky je ze dne na den žena s trvalou bolestí hlavy...
Naopak z partnera, který nijak nevynikal může být nakonec úžasný milenec na celý život. Proto z počátečních partnerských zkušeností je velmi obtížné a nerozumné dělat závěry na celý sexuální život. Pokud je mezi partnery nalezen přiměřený soulad, pak je vytvořen předpoklad pro spokojený partnerský život. Schválně uvádím, že se jedná pouze o předpoklad. Ten může být v pořádku, jen jeden nebo oba partneři mohou, podobně jako v každé statistice, vybočovat například sklonem k příležitostným nevěrám, úletům nebo úchylkám.
Obecně však platí, že nesoulad v oblasti sexuálních potřeb, je jedním z nejčastějších partnerských problémů, které se řeší v manželských poradnách nebo u psychologů. Pokud je to u těchto odborníků, pak je ještě šance na zdárné řešení problému a nalezení rozumného kompromisu. Horší je, když se tyto otázky přetřásají u rozvodových soudů....
Existují značné rozdíly v tom, jak často člověk myslí na sex a touží po sexu. Většinou se říká, že na sex muži myslí častěji jak ženy. Asi to bude pravda, ale vždy je potřeba vzít do úvahy i věkový faktor. Jiná je touha po sexu u dospívajícího mladého člověka a jiná u zralého muže nebo ženy zahlcené pracovními, rodinnými a existenčními problémy.
Jak se říká ženě, která vždycky spolehlivě ví, kde je její muž? - Vdova.
(z internetu...)
Co se týká sexuálních potřeb, tak v celkovém přehledu najdeme jedince, kteří jsou hyperaktivní a jejich přístup k sexu je podobný jako k uspokojení jiné každodenní potřeby. Na druhém pólu pak logicky najdeme lidi asexuální, kteří snad nemají sexuální potřeby žádné. No a jako u správné Gaussovy křivky, většina populace se nachází uprostřed tohoto statistického přehledu. Nyní jde spíše o to, kde se na této křivce nachází se svými potřebami partneři. Když se potkají dva lidí s opačnou sexuální potřebou, pak zcela jistě vznikne poměrně vážný problém. Pokud je rozdíl v apetenci přiměřený, dá se to zvládnout dohodou, pochopením potřeb toho druhého i zvolením alternativních forem sexu.
Problémy v rozdílné potřebě sexu však není vhodné podceňovat, ale také je není nutné přeceňovat. Rozdílná sexuální potřeba a nenaplněná touha může vést k těžkému dlouhodobému stresu, nevěře, rozpadu rodiny a nakonec mnohdy až k rozvodu. Sexuální problémy mohou přicházet pomalu a nenápadně, ale nakonec dokáží narušit i jinak pevný partnerský vztah. Na druhou stranu, vše je o domluvě. Když se partneři dokáží domluvit, pak ani výrazně odlišná sexuální potřeba jednoho z nich nemusí být problémem. Daleko větším ohrožením vztahu představuje lhostejnost a nezájem o potřeby a přání toho druhého. Opravdovým problémem vztahu jsou spíše neshody, lhostejnost, přehlížení.
Neshody v sexu opravdu bývají jednou z častých příčin rozpadu manželství. Nemusí být tím nejvýznamnějším důvodem, ale pravděpodobně mnohdy mohly být prvotním spouštěčem dalších problémů. Ty pak nakonec vedly k úplnému odcizení a až nenávisti mezi partnery. Ideální je řešit problémy hned v počátku a to ještě dříve, než se rozrostou do nezvládnutelných rozměrů a rozbijí jinak dobrý partnerský vztah. Jedinou cestou je tedy si o problémech včas promluvit a společně hledat jejich řešení. Kromě sexu je v partnerském vztahu celá řada jiných důležitých hledisek, která mohou pozitivně ovlivnit partnerský a rodinný život. Je potřeba si stanovit priority a vzájemně si pomáhat zajistit uspokojující podmínky pro spokojený život a trvalý vztah.
Pokuste si představit, že máte ohodnotit sám sebe v oblasti sexu. Málokdo zůstane při zemi a raději své potřeby a sexuální zkušenosti zhodnotí jako malé, nedokonalé, nepotřebné. Každý z nás raději v hodnocení přidá a trochu své potřeby nadhodnotí. Je to logické a nemá cenu si to vyčítat.
Pokud by hodnocení sexuální potřeby člověk podstoupil v období dospívání, pak by jeho představy byly většinou takové, že bez sexu nebo alespoň masturbace se nedá žít ani den. Po několika letech manželského soužití by nejspíš ze svých nároků potichu slevil a po padesátce je nejspíš zásadně přehodnotil. Ke změnám sexuální potřeby však nedochází jen s ohledem na věk.
Přirozená potřeba značně kolísá i vlivem průběžných životních okolností. Partnerský vztah se rozvíjí a nikdy není zcela stejný, bez dalších chtěných nebi nechtěných vlivů. Posuďte sami, jak partnerský vztah ovlivní těhotenství ženy, příchod dětí na svět, rodičovské povinnosti nebo každodenní péče o rodinu a děti. Značný dopad na sexuální potřeby a touhy má i pracovní vytížení, služební cesty, odloučení od rodiny z důvodu dojíždění nebo stres a únava. Mnohdy se přidají nemocí, později menopauza doplněná změnami provázející přirozené stárnutím, léčení, léky, deprese, krize středního věku... Tyto vedlejší vlivy mohou ještě více posunout potřeby obou partnerů a zvýšit disproporci mezi nimi. Pokud se i díky těmto objektivním důvodům sexuální potřeby partnerů hodně vzdálí, může dojít k tomu, že jeden nebo oba budou mít pocit, že je sex v té podobě, ve které ho mají, neuspokojuje. Proto je potřeba trvale věnovat pozornost jedem druhému a nedovolit, aby k takovému ochlazení nebo odcizení došlo!
Stará životní moudrost také říká, že většina extrémně aktivních mužů se s postupujícím věkem a zvyšující se přitažlivostí Země, zklidňuje...
Někdy se mohou city a náklonnost k partnerovi změnit i ze zdánlivě nepochopitelných důvodů. Je příliš mnoho vlivů, které tomu mohou napomoci. Poměrně často to bývají vlivy prostředí, pracovní přetížení, workholismus, gamblerství, alkoholismus, nedostatek soukromí, život ve společné domácnosti s rodiči partnera nebo partnerky a mnoho dalších... Častým důvodem je i jistá jednotvárnost ve vztahu, zlozvyky, které si člověk ani neuvědomuje a samozřejmě "ponorková nemoc". Každý si jistě vzpomene na své důvody, pro které alespoň na okamžik zapochyboval, zda zvolil správně....
Pokud se partneři naházejí v období kladných, pozitivních emocí, jejich sexuální potřeba je v rámci "běžného normálu" na který jsou zvyklí... Pokud jsou jejich vzájemné pozitivní emoce vyšší než obvykle, jejich sexuální potřeba může být dokonce "vyšší než obvykle"... Problém nastává až v období vztahových problémů nebo při negativních vlivech situací, které život nebo partnerské soužití přináší. Jako příklad negativních emocí může sloužit
Negativní emoce mají tu moc, že i největší touhu po milování dokáží "ochladit až pod bod mrazu"... Prakticky všechny negativní emoce, které se mezi partnery nějak projeví, se logicky musí odrazit i v osobní spokojenosti ve vztahu a tedy i ve společném sexuálním životě.
(AK)(Z)(L)