Důvodem zánětu vaječníků (ooforitida) nebo vejcovodů (salpingitida) často bývá infekce orgánů v oblasti pánve. Někdy je toto onemocnění nazýváno pánevní zánětlivá nemoc. Kromě vaječníků bývají často zánětem napadeny i vejcovody a děloha a někdy i pánevní pobřišnice. Vaječníky jsou proti infekci většinou odolnější a proto zánět intenzivněji postihuje především vejcovody. Jedná se sice o infekční onemocnění, které postihuje gynekologické orgány ženy, infekce je však přenosná i na muže bakterie pak napadají močový a pohlavní systém muže. Původcem nemoci jsou gonokoky, streptokoky, chlamydie, stafylokoky, Escherichia Coli. Nejčastěji se tato nemoc přenáší při nechráněném pohlavním styku bez použití kondomu bakteriemi zvanými chlamydia trachomatis. Riziko nákazy výrazně zvyšuje promiskuita, větší počet sexuálních partnerů, ale i vyšší pohlavní aktivita ženy. Průniku bakterií napomáhá i menstruace, potrat, aplikace nitroděložního tělíska nebo hormonální výkyvy. Zánět, který se šíří vzestupně z oblasti pánve může způsobit až zánět pobřišnice. Pokud není zánět vejcovodu včas podchycen a léčen, může způsobit slepení ústí vejcovodů či vznik srůstů okolo vejcovodu a tím vznik neplodnosti.
Důvodů pro vznik zánětlivého gynekologického onemocnění může být více. Jedním z nich je přenesení infekce z muže na ženu při sexu. To také opravdu bývá nejčastějším důvodem gynekologického zánětlivého problému. Dalším častým důvodem zánětu vaječníků je nachlazení ženských pohlavních orgánů při nepřiměřeném prochlazení těla nebo dlouhé nošení chladných mokrých plavek. Nejčastěji k tomu dojde dlouhodobým působením chladu při nedostatečném oblečení nebo při dlouhém sezení v chladném prostředí, případně při sezení na chladné podložce nebo zemi. Tyto vlivy jsou však jen předpokladem pro vznik vlastního zánětu. Hlavní příčinou zánětu jsou gonokoky, streptokoky, chlamydie, stafylokoky, Escherichia Coli.
Rizikové faktory zánětu vaječníků jsou prakticky stejné jako u ostatních gynekologických zánětů.
Diagnostiku zánětu vaječníků musí vždy provést lékař. Při hledání zdravotních příčin problémů ženy k této diagnoze může lékař dojít při vyšetření pohmatem, gynekologickém vyšetření a v nejkrajnějším případě až při laparoskopii, které se provádí pro faktické potvrzení diagnozy a zjištění skutečného rozsahu problémů. laparoskopie však není základní diagnostická metoda a je prováděna výhradně v odůvodněných případech a to v narkóze při podezření na závažnější zdravotní problémy.
Z průběhu a možných následků zánětu je zřejmé, že se jedná o onemocnění, které žena rozhodně nemůže podceňovat. Kromě zdravotních komplikací může zánět vaječníků znamenat i komplikace s otěhotněním, nebo navodit i úplnou neplodnost. Není to onemocnění, které rozhodně není možné brát na lehkou váhu.
(AK)(Z)