Aby bylo jasné, čeho se dnešní téma vůbec týká, musíme si vyjasnit základní pojmy.
Plodnost (fertilita) je demografický ukazatel vyjadřující průměrný počet potomků na jednu ženu (někdy je fertilita chybně zaměňována s natalitou). Za hraniční hodnotu potřebnou k zachování populace se obvykle považuje hodnota 2,1 potomků na jednu ženu. V Česku a v mnoha okolních státech je v současné době plodnost hluboko pod touto hranicí a má jednu z nejnižších hodnot mezi všemi státy světa. Její pokles, který nastal po roce 1990, se většinou připisuje společenským změnám, které v porovnání s obdobím komunistického režimu umožnily nesrovnatelně větší uplatnění jedince a rozvoj individualismu. Za dnešní situací s plodností však zcela jistě stojí i celková změna lidských hodnot, která tyto společenské změny provází.
Plodnost žen v České republice úzce souvisí s populací v České republice. Termínu populace se užívá v ekologii, genetice a demografii. Populace je soubor jedinců téhož druhu, nacházejících se v jednom určitém místě v jednom určitém čase. Týká se tedy i lidí.
Přibližně 15 procent párů zůstává i po roce snažení o početí potomka bez úspěchu. Bohužel se počet párů, které mají problémy s početím, rok od roku zvyšuje. Kromě problémů žen s oplodněním se v posledních letech potýká stále větší množství mužů s potížemi nekvalitních spermií. Není to však problém, který by trápil jen české muže. Potíže s kvalitou spermií má podle odborníků až 40 procent mužů a tento podíl neustále narůstá. Následně se problém českých mužů začíná stávat docela vážnou společenskou komplikací. Podle statistických informací zdravotnických zařízení, která se problémem kvality spermií u mužů a problémy oplodnění žen zabývají, mají až dvě pětiny českých mužů nekvalitní spermie. Podobné poznatky mají i zdravotnická zařízení, která se zabývají umělým oplodněním a dávají párům s problémy s oplodněním naději na vlastního potomka.
Výsledky studií ukazují, že hlavním problémem nebude ani tak kvalita spermií mladých mužů ve věku okolo 20-ti let, ale stav, kdy do manželství a partnerství vstupují lidé ve výrazně vyšším věku než dříve. Páry oddalují snahu počít dítě až na pozdější dobu. Chtějí se materiálně zjistit, chtějí cestovat, chtějí vybudovat kariéru, chtějí "žít". Ženy mohou mít své specifické problémy, které jim komplikují otěhotnění. Nyní se zabýváme muži a díky posunutí jejich snahy o založení rodiny do vyššího věku najednou zjišťují, že se u nich něco změnilo. To něco souvisí právě s kvalitou a množstvím zdravých a pohyblivých spermií, které už zdaleka neodpovídá tomu, co bylo, když jim bylo dvacet let. I když tento článek je o mužích, je potřeba si uvědomit, že pokud se muž ve věku okolo 35-ti let pokouší založit rodinu se ženou ve stejném věku, pak i ona má za sebou již řadu negativních expozic, které mohou komplikovat oplodnění od již relativně starého muže. Na zplození potomků jim zbývá relativně krátká doba maximálně 5-ti let. Nad 40 let věku jsou totiž těhotné ženy už považované za "rizikové".
Ti, co pamatují minulý režim si jistě vzpomenou na průpovídku, že "dívka, která není v pětadvaceti vdaná, je už "po záruce". Je to drsné, ale z pohledu dnešních problémů lidí pokoušejících se založit rodinu je možné konstatovat, že mnohdy je dnes po pětadvaceti po záruce i mladý muž.
V minulém století lidé při potížích páru s početím dítěte téměř automaticky předpokládali, že příčina problémů bude na straně ženy. Tyto problémy v naprosté většině případů řešili partneři žijící v manželském svazku a logicky je začali řešit až s potřebou založit rodinu. Nyní se však problém s neplodností vyskytuje stále častěji na straně muže. Zatímco v 70-tých letech minulého století byli na kvalitu spermií nejčastěji vyšetřováni muži mezi 20 až 25 lety, dnes se jedná o věkovou kategorii mužů mezi 30 až 35 lety. To úzce souvisí právě s celospolečenskou situací, kdy muži vstupují do manželství nebo zakládají rodinu přibližně o deset let později, než bylo v 70-tých letech běžné. Protože problém možnosti plánovaného oplodnění ženy je většinou spojen se snahou založit rodinu, problémy se logicky i dnes začnou řešit až když se oplodnění nedaří. O oněch deset let se tedy dnes zvyšuje průměrný věk mužů, kteří přicházejí do na specializovaná pracoviště na první vyšetření možné poruchy plodnosti. Jenže počet mužů, kteří žádají o prověření kvality jejich spermií výrazně narůstá. U spermií lze totiž prokazatelně pozorovat rychlé snižování kvality. Zatímco dříve byl obvyklý počet 80 až 120 miliónů spermií na milimetr krychlový, dnes činí v průměru toto množství jen kolem 15 miliónů.
Mohou za to i léky. Kromě neléčených sexuálně přenosných chorob za to může i množství léků, které mladí užívají na potlačení projevů civilizačních chorob. Stále více mladých mužů kteří trpí cukrovkou a nebo mají poruchu funkce štítné žlázy. Bohužel se také prudce zvyšuje počet mladých mužů, kteří jsou postiženi nějakým vleklým onemocněním nebo onkologickým problémem. Jakákoli léčba vážné nebo dlouhodobé nemoci může mít samozřejmě zásadní negativní vliv na kvalitu spermií. Na kvalitu spermií má kromě přímé léčby dopad i dlouhodobé užívání léků a někdy náročná kontrolní a rentgenologická vyšetření. V konečném výsledku tedy přibylo zásadní množství negativních vlivů, které mužskou populaci mohou negativně nebo až fatálně ovlivňovat
Je na místě zastavit se i u dalšího zásadního problému dnešní doby. Tím je nesprávná životospráva a nezdravý životní styl. Je potřeba si uvědomit i to, že muž ve třiceti letech je prostě o deset let starší, než když mu bylo dvacet. Je to deset let navíc, kdy byl negativně ovlivňován chemií v potravinách, chemií ve vodě, chemií a prachem ve vzduchu, ale také ženskými hormony z hormonální antikoncepce, která se cestou moči žen dostala prostě do celého ekosystému. O deset let starší muži už také netráví tolik času při sportu a mírně řečeno začínají lenivět. Také změna stravy, nějaký ten alkohol a pár kilo navíc hrají v neprospěch mužů. Když k tomu přidáme všudepřítomné záření mikrovlnných spotřebičů, vysílačů, telefonů, počítačů a dopad dalších civilizační vymoženosti, jako jsou vyhřívané sedačky v automobilech, nošení těsného prádla, slipů, sedavé zaměstnání a nedostatek pohybu, pak není až tak těžké pochopit, proč se problémy s plodností dotýkají stále větší skupiny mužů.
Ale abych se vrátil zpět k hlavnímu problému. Když začnete řešit problémy s oplodněním ženy ve 25-ti, pak máte oproti muži, který je začne řešit v 35-ti výhodu deseti let!!! A to už je opravdu slušná výhoda (nebo nevýhoda).
(AK)(Z)