Volné pokračování článku "Anální sex".
V partnerském vtahu vždy záleží především na tom, aby si partneři dokázali vážit jeden druhého. V jejich sexuálním životě je důležité, aby si dokázali vzájemně najít rozumnou míru vzájemné úcty a respektu doplněnou také snahou vyjít si ve svých sexuálních potřebách vzájemně vstříc.
Pokud muž nebo žena má ve vztahu pocit, že některé sexuální praktiky jsou již příliš za hranou, za kterou chtějí zajít, pak to svému partnerovi nebo partnerce musí dokázat sdělit. Přece není možné mít takovou důvěru, že máte s někým dobrovolný sex a přitom si v rámci dobrovolného sexu neumět stanovit hranice. To už by pak nebyl dobrovolný sex, ale spíše sex z donucení. Přitom vůbec nezáleží na tom, o jakou sexuální praktiku se jedná. V podstatě nezáleží ani ta tom, zda se jedná pouze o klasický sex.
Ve společnosti přetrvává názor na to, že ten, kdo se uchyluje k análnímu sexu, musí být homosexuál, protože to je praktika provozovaná homosexuálními muži. Jednak to není pravda, protože anální sex zajímá jak homosexuální muže, tak také lesbické ženy, ale také heterosexuální páry. Týká se tedy obou pohlaví v jakékoli kombinaci.
Podobně názor, že k análnímu sexu svolí pouze žena s nižšími mravy, je naprosto mimo. V partnerské sexualitě především záleží na tom, na čem se partneři dobrovolně dohodnou. A když jim to vyhovuje, je to jen jejich starost. Nikomu jinému do toho nic není! Mimochodem v heterosexuálních vztazích má s análním sexem zkušenosti více jak 1/3 mužů a žen! A ti zbývající o tom možná sní, ale nemají odvahu ....
Mnohé by však jistě překvapilo, že za anální sex není považováno pouze vsunutí penisu do análního otvoru, ale i jeho hlazení, olizování, dráždění jeho okolí nebo i vsunutí prstů nebo erotické pomůcky. Takže mnoho lidí ani netuší, že při svém milování vlastně už anální sex provozují.
Daleko závažnější jsou zábrany bránící análnímu sexu. Ty mohou být podvědomé nebo i získané při nepříjemné nebo přímo velmi špatné zkušenosti s análním sexem. Zábrany se však dají překonávat cílevědomým ohleduplným partnerským přístupem, který obavy a zábrany prostě rozpustí do ztracena.
I bez análního sexu však může být a je partnerský život plnohodnotný a to včetně toho sexuálního. Bez análního sexu se dá žít. A rozumní partneři to moc dobře ví!!!
Žádná žena rozhodně nemusí mít obavy z toho, že by ji anální sex nějak snižoval jako ženu. Pokud se análních sexuálních praktik v jakékoli podobě bojí, pak je nutné to partnerovi normálně rozumně sdělit a promluvit si s ním o svých pocitech a důvodech. Pokud se rozhodne, pak k análním praktikám, případně análnímu sexu prostě nesvolí.
Myslím si, že normální muž dokáže její zásadní nechuť k análním praktikám pochopit a bude ji respektovat. A pokud by se choval tak, jak by žena nechtěla, pak má vždy možnost z takového vztahu odejít.
Normálně uvažující a chovající se žena se opravdu nemusí obávat toho, že po dobrovolném análním sexu by její ženskost jakkoli utrpěla. Nemusí tedy ani mít obavu z toho, že kvůli takovéto aktivitě by si musela sama sebe méně vážit!
A pokud se týká životních situací, při kterých dojde k násilnému sexuálnímu aktu, pak za takovouto událost žena nemůže a veškerá odpovědnost je výhradně na straně násilníka. Znásilněná žena si rozhodně nemusí dělat jakékoli výčitky. Musí se však s prožitou situací vyrovnat a to je mnohdy velmi složité. V takovýchto případech je potřeba péče psycholga, protože sama se žena s tímto prožitkem vyrovná jen velmi obtížně.
(AK)(Z)(L)(O)