Hlavní téma: "První milování".
První milování vždy bylo velmi zvláštním a výjimečným okamžikem v životě muže a hlavně ženy. Ztráta panenství nebo panictví je prostě neopakovatelný okamžik a jako takový by měl být něčím, na co bude moci každý rád vzpomínat. Proto by tuto životní změnu lidé neměli podceňovat. Určitě by se neměli k tomuto aktu změny hocha v "muže" a dívky v "ženu" stavět jako k vyřešení "osobního problému".
Dnes, kdy mladí lidé začínají se sexem již v poměrně mladém věku je jen málo pravděpodobné, že by jejich první partner byl zároveň tím, kterého si vezmou za celoživotního. Občas se to stává, ale dnes je to spíš výjimka. Pokud jsou partneři panic a panna, pak by mělo být samozřejmostí, že se s tím jeden druhému před prvním milování vzájemně svěří. Pak je většinou jasné, že tomu přizpůsobí své první milování a ani jeden z nich nebude mít snahu toho druhého oslňovat svými představami o tom, jak má sex vypadat. Jejich milování je pak více zaměřeno na první spojení, než na hledání nezvyklých sexuálních poloh a technik.
Představa, že panic nebo panna nemohou mít žádné sexuální zkušenosti však nemusí být pravdivá. Panenství nebo panictví totiž nevypovídá ani tak o předcházejících sexuálních zkušenostech, jako spíš o fyzickém stavu panenské blány ženy nebo o verbálním ujištění, že muž ještě nesouložil se ženou. Technicky tedy může být pannou žena, která roky provozuje orální sex, případně i anální sex, ale její panenská blána je bez poskvrny. Podobně je to s muži. U muže navíc vše záleží pouze na jeho verbálním ujištění, že je panic.
Pokud jeden z partnerů již nějakou sexuální zkušenost má, pak je lépe o ní partnerovi nebo partnerce říct. Snadno totiž jednou může nastat nepříjemné situace, že se partner nebo partnerka doví od někoho jiného s kým prožíval(a) v minulosti sex. Toto "ohleduplné" zamlčení zkušenosti by jednou mohlo být považováno skoro za nevěru. Ne nejspíš za fyzickou nevěru, ale určitě za zklamání důvěry hned na počátku intimního vztahu. Týká se to samozřejmě jak mužů, tak žen. Své sexuální zkušenosti je zcela zbytečné považovat za nějaké osobní selhání. Pokud se vysloveně nejedná o promiskuitní chování, dá se sex s předcházejícím partnerem nebo partnerkou považovat za součást jejich vztahu, který prostě nakonec nevyšel.
Pokud si o těchto zkušenostech otevřeně pohovoříte, pak tyto informace budou jednou provždy součástí toho všeho, co o vás partner nebo partnerka ví. Partner nebo partnerka takovou zkušenost přijmou jako fakt a začnou společně prožívat novou životní etapu. Nikde totiž není zajištěno, že současný sexuální vztah bude dlouhodobý nebo bude zakončen partnerstvím nebo manželstvím. Je také dobré si uvědot že první milování je jen zahájením sexuálního života.
Otázka "výhody" nebo nevýhody" toho, že jsou lidé ještě panna nebo panic není tak neobvyklá, jak by se dalo předpokládat. Většinou si je však kladou ženy i muži v období, kdy zvažují tuto životní změnu. Určitě se u panenství a o panictví nedá mluvit o nějaké výhodě nebo naopak nevýhodě. Prostě jsou to lidé, kteří ještě nemají sexuální zkušenosti a pohlavní život teprve budou objevovat. Není to tedy nějaký hendikep nebo něco špatného. Jen to, že vlastně teprve začínají a vše je pro ně nové, může být z pohledu těch "zkušených" nevýhodou.
Každý pár má své představy o tom, jaké zkušenosti nebo naopak jak "malé" nebo žádné zkušenosti by měl mít jejich sexuální partner. V dnešní době už to však většina párů moc "neřeší"... Výhodou vztahu do kterého vstupuje panna nebo panic může být, že partner nebo partnerka mají prvního sexuálního partnera a tedy nemají možnost srovnání. Významnou předností panenství nebo panictví má samozřejmě zdravotní hledisko, kdy se dá předpokládat, že panna nebo panic nemohou být nakaženi pohlavní chorobou.
Realita dnešní doby je však taková, že dnes je jen málo žen, které až do svatební noci zůstanou neposkvrněnou pannou. U mužů je to obdobné... Podrobněji se touto tematikou zabývají články "Výhody" panenství a panictví a "Nevýhody" panenství a panictví.
Pár, který se miluje a je odhodlaný spolu žít celý život, mít děti a vychovávat je, starat se o rodinu, zajistit ji po materiální i duchovní stránce, se může s postupujícím časem zásadním způsobem rozvíjet. Může vytvořit svůj jedinečný styl milování, který dokáže oba partnery maximálně uspokojit a dovolí jim tělesnou lásku prožívat na meditační úrovni. Vše může být otázkou vývoje a ten se dá dopředu na dalších 50 let jen velmi obtížně předvídat.
Partnerský vztah je totiž především o toleranci, lásce, porozumění a pochopení potřeb toho druhého. Partneři v takovémto páru se mohou vzájemně poznat a nabídnout si přesně to, co při milování potřebují. V sexu je potřeba vědět, co potřebuje ten druhý a poskytnout mu to. Když si partneři takovýmto způsobem budou vzájemně vycházet vstříc, pak jejich milování může být na naprosto výjimečné úrovni. Přitom partneři nebudou mít pocit, že dělají něco mimořádného. Vždyť si jen navzájem vycházejí vstříc.
Z tohoto pohledu tedy panenství nebo panictví neskýtá vůbec žádnou výhodu pro budoucí sexuální život v páru. Jediné co zaručuje je to, že partner nebo partnerka začínají od začátku a nemají tedy návyky nebo předsudky získané v minulých partnerských vztazích.
U žen může ztráta panenství způsobit několik fyzických problémů. Pokud je panenská blána narušena prsty během masturbace, při mazlení se svým partnerem nebo penisem při defloraci, mohou ženy pocítit malou bolest provázenou někdy slabým, velmi krátkým krvácením. Těmto projevům perforace se dá předejít a projevy výrazně snížit dostatečnou lubrikací. Rozhodně je vhodné k defloraci přistoupit až tehdy, když je žena dostatečně vzrušená. Nejvhodnější je, když na muže žena nasedne sama v poloze "Žena nahoře", v poloze "Na koníčka". Sama si pak rozhodne o provedení deflorace a podle průběžných pocitů ji může provést tak, že bude prakticky bezbolestná. Bližší informace naleznete v článku " O panenství a defloraci".
Téma pokračuje články "Výhody" panenství a panictví, "Nevýhody" panenství a panictví a "Kdy je nejlepší věk pro první milování?"
„Žena by se necítila milována, kdyby vztah muže k ní byl bez lichotek.“
(Karl Gutzkow, německý spisovatel 1811 – 1878)
(AK)(Z)(L)