Volné pokračování článku "Sexuálně přenosné nemoci - pohlavní choroby".
Kapavka je ve většině případů akutní bakteriální infekce. Onemocnění má obvykle charakter hnisavého zánětu sliznic vylučovacích a pohlavních orgánů, někdy také může zasáhnout konečník, hltan nebo spojivky v očích. Po inkubační době okolo 7 dnů u mužů a tří týdnů u žen se objeví výtok provázený bolestivou mikcí, vaginálním dyskomfortem, resp. obrazem infektu v oblasti hltanu. Existují ale také vzácné asymptomatické formy, které po mnoha týdenním období rezultují do obrazu pánevních onemocněních, prostatitid nebo až do diseminované celkové infekce organismu.
Rozšíření a léčba
Kapavka patří mezi nejrozšířenější sexuálně přenosné nemoci na světě. Výskyt onemocnění se však již řadu let daří držet alespoň na stejné úrovni. Celková počty nakažených jsou zavádějící, protože řada infekcí je léčena na ambulancích pod diagnózou nespecifické uretritidy. Možnosti léčby jsou velké. Vzhledem ke zvýšení antibiotické rezistence, které vedlo k poklesu možnosti použití penicilinu při léčbě kapavky se dnes převážně doporučuje správná jednorázová léčba aplikací vhodných antibiotik. Vzhledem k tomu, že léčba musí být prováděna pod dohledem lékaře, nemá smysl jmenovat konkretní antibiotika. Navíc, aby nemoc byla skutečně vyléčena, jsou po intenzivní léčbě nutné následné kontrolní testy, které vyloučí nevědomé přenášení infekce. Sexuální partneři nakaženého člověka, by měli být preventivně prohlédnuti lékařem. Protože často dochází i k současné nákaza chlamydiemi, lékaři často předepisují kombinaci několika antibiotik, které pak léčí obě nemoci současně.
Povinnost hlášení infekce
Infekce podléhá povinnému epidemiologickému hlášení.
První infikované místo je obvykle tubulární epitel močové trubice a endocervix (výstelka děložního hrdla). Kromě těchto částí pohlavních a vylučovacích orgánů se bakteriím daří v konečníku, orofarynxu (ústní část hltanu) a spojivkách (očí). Vulva a vagina jsou obvykle ušetřeny, protože jsou pokryté vrstevními epitelními buňkami. Proto je u žen prvním místem infekce obvykle děložní hrdlo.
Postupem času se nemoc může rozšířit do dělohy a vejcovodů a ve výsledku zapřičinit zánět v pánevní oblasti, který může způsobit neplodnost nebo mimoděložní těhotenství. Nakažení kapavkou rozhodně není vhodné podceňovat, neboť následnou neplodností je postiženo okolo 10 % infikovaných žen!
Infekce kapavkou zásadně zvyšuje riziko infikování virem HIV. Jde patrně o důsledek oslabení a narušení povrchu sliznic, které kapavka způsobuje.
Asi 50% žen s kapavkou je asymptomatických (bez příznaků), případně jsou symptomy mírné či atypické. Pacientka si může stěžovat na vaginální výtok, obtíže při močení, mezimenstruační krvácení nebo krvácení po pohlavním styku. Děložní hrdlo se může jevit normální beze změně nebo může nastat zánět děložního hrdla s hlenohnisavým výtokem. Postižení močové trubice způsobuje obtíže při močení, hnisavou sekreci a časté nutkání k močení. Při lékařském vyšetření je kombinace zánětu močové trubice a zánětu děložního hrdla zřetelným příznakem pro diagnózu kapavky.
V pokročilém stádiu kapavky symptomy jako jsou křeče, bolesti v pánvi, krvácení mezi menstruačními periodami, dávení nebo horečka, mohou naznačovat rozvoj zánětu v pánevní oblasti.
U mužů jsou nejčastějším projevem kapavky obtíže při močení (dysurie) doprovázené řezáním, pálením a hustým hojným hnisavým výtokem z močové trubice (uretry). Výtok je vzhledem podobný kondenzovanému mléku. Vyšetření močové trubice pak ukáže začervenalý externí uretrální močovod. Bez efektivní léčby se může rostoucí infekce rozšířit na nadvarle (epididymis), varlata (testes) nebo prostatu. Příznaky postižení těchto orgánů se pak projevují bolestí nebo svrběním šourku. Následkem takto rozsáhlé infekce může být pro muže neplodnost.
Příznaky onemocnění kapavkou se projevují zánětem hltanu, který je hodně podobný angíně. Je nutné provést odběr vzorku hlenu pro laboratorní vyšetření, které definitivně potvrdí, nebo vyvrátí diagnozu kapavky.
Ženy i muži s rektální (konečníkovou) kapavkou mohou mít anální výtok, perianální svrbění (kolem análu) a rektální krvácení. K potvrzení nákazy je potřeba provést vyšetření rekta, které, v případě nákazy, prokáže zanícený povrch sliznice s malým množstvím slizu. Následně se odebere vzorek hlenu pro laboratorní vyšetření, které definitivně potvrdí, nebo vyvrátí diagnozu kapavky.
Bohužel, kapavkou může být nakaženo i novorozeně. Těhotné matky infikované kapavkou mohou přenést nemoc na děti během porodu. Gonokoková konjunktivitida - zánět oční spojivky (způsobený bakterií Neisseria gonorrhoeae) - je pak jedna z hlavních příčin slepoty u novorozenců. Lze jí předejít včasnou aplikací vhodných očních léků, které se nasazují při podezření na zvýšené riziko při nákaze kapavkou. Proto lékaři doporučují, aby se žena před porodem včas nechala vyšetřit na některé nemoci včetně kapavky.
Kapavka - též gonorrhoea či hovorově tripl nebo slangově kapela. Způsobuje ji gramnegativní bakterie Neisseria gonorrhoeae.
Latinské pojmenování gonorrhoea pochází ze dvou slov gonos (ve významu "semeno") a rhoe (ve významu "téci"). Název odráží skutečnost, že výměšek hlenu byl chybně označován jako semeno. Ve starších záznamech odkazovala etymologie slova k biblickému městu Gomoria (tedy Gomora), pocházející tak z lidové asociace s tímto městem.
Český výraz kapavka je odvozen od slovesa kapat, což je slovo onomatopoického původu. Hovorové označení tripl pochází z německého Tripper, označení pro tuto nemoc rovněž odvozeného ze slovesa trippen ve významu "kapat"
Za určitou formu ochran proti šíření kapavky přenášené orálním sexem se považuje použití antibakteriální ústní vody na straně toho, kdo orální sex poskytuje. Světová zdravotnická organizace (WHO) varuje před novými formami kapavky, která se stala odolnou vůči antibiotikům. Proto ani orální sex nelze považovat za bezpečnou formu sexuální stimulace.
(AK)(Z)(L)