Volné pokračování článku "Sexuálně přenosné nemoci - pohlavní choroby".
Condylomata accuminata (etiologie Human papiloma virus) se projevuje výrůstky bradavičnatých ložisek. Tyto výrůstky je nutné, kromě typické perigenitální lokalizace, hledat také v ústní dutině. U partnerek mužů s příznaky HPV se doporučuje dispenzární péče s častou cytologií nebo preventivní očkování proti HPV před zahájením sexuálního života. Virus HPV je znám především jako původce rozšířené pohlavně přenášené infekce. Přenáší se nejen přímým stykem, ale i pouhým kontaktem s kůží v genitální oblasti. Viry HPV se však přenášejí i při nekoitálních praktikách. Viry HPV mohou způsobit rakovinu děložního čípku
S tímto virem se ve svém životě setká až 80 % sexuálně aktivních žen. Imunitní systém ženy se většinou s nákazou vyrovná, někdy se však infekce na ženu přenese.
Ke vzniku rakoviny nedochází při každé infekci, pokud k tomu však dojde, pak se může jednat o dlouhodobý proces trvající řadu let.
Během života při větším počtu sexuálních partnerů může dojít k opakovaným infekcím a riziko nákazy, která se rozvine, se tak zvětšuje. Přenášejí ho především muži a u žen je převážnou příčinou rakoviny děložního čípku, která je po karcinomu prsu druhým nejčastějším zhoubným nádorem českých žen.
Co se však málo ví, je to, že virus může způsobit také onkologické změny na jícnu, mandlí, kořene jazyka, kůži ženského i mužského genitálu (ne penisu), gastrointestinálním traktu nebo konečníku. HPV je v populaci poměrně hodně rozšířen. Nejčastěji se dívky a ženy nakazí mezi 15 a 25 lety. První přednádorové příznaky se u nich diagnostikují zhruba deset let po nákaze. Human papiloma virus má několik kmenů, z nichž některé způsobují genitální bradavice, jiné způsobují cervikální dysplazie, které mohou vést k cervikální rakovině. Onkogenní kmeny HPH 16, 18, 45, 52 a další jsou schopné vyvolat onkologické změny na sliznici děložního čípku. Tyto změny, pokud nejsou včas odhaleny a léčeny v počátečních stadiích přecházejí až v 95 % do stadia zhoubného nádoru. V poslední době se HPV dokonce stává rizikovějším faktorem než tabák nebo alkohol. Jeden z nejběžnějších kmenů tohoto viru byl při výzkumech přítomen v nádorech hrdla více jak 70 % zkoumaných pacientů.
Za možným způsob přenosu viru byl u těchto rakovinou postižených lidí považován orální sex, ale nedá se vyloučit ani přenos při dotyku úst při líbání. Promiskuita prudce zvyšuje možnost přenosu infekce. U pacientů, kteří přiznali, že měli orální sex s více než šesti partnery, bylo riziko onemocnění až devětkrát vyšší.
Rozšíření viru HPV je v mužské populaci značné. Svědčí o tom i to, že se s tímto virem se ve svém životě setká až 80 % sexuálně aktivních žen. Vzhledem k tomu, že k nákaze při pohlavním styku stačí i pouhý kontakt s kůží v genitální oblasti, ženu před nákazou neochrání ani kondom.
Léčení klinického stadia kondylomatosních projevů u muže je v kompetenci praktického lékaře, dermatovenerologa nebo urologa. Léčba je možná chirurgicky nebo laserovou technikou, fyzikální nebo chemickou cestou (v případě genitálních projevů). V posledních letech je také dostupná vakcinace zatím nepohlavně aktivních dívek i chlapců s prakticky stoprocentním účinkem proti kmenům HPV. U dívek tato prevence má smysl v případě, že ještě nezačaly žít sexuálním životem a je tedy vytvořen předpoklad, že virem ještě nebyly nakaženy. Očkováním se dá chránit před rakovinou děložního čípku způsobenou kmeny HPV 6,11,16 a 18.
Pokud je změna na děložním čípku podchycena včas, v přednádorovém stavu, je léčba mnohem kratší a také výrazně účinnější. Pokud se však defekt neléčí, může přerůst v nekontrolované bujení. S tímto neřešeným stavem se pak lékaři nejčastěji setkávají ve stádiu rakoviny děložního čípku u žen nad 30 let. Prevencí je tedy pravidelná kontrola u gynekologa, který změny rozpozná už v počátečním stavu nemoci. Ženy se závažnějšími změnami na děložním čípku a přednádorovými stavy podstupují tzv. konizaci děložního čípku. Jedná se o chirurgický zákrok, při kterém je postižená část čípku chirurgicky odstraněna. Tyto zákroky mohou mít vliv na budoucí těhotenství nebo mohou zvyšovat riziko předčasného porodu. Vzhledem k narušení operovaného děložního čípku, jsou rizikem předčasné porody a potraty.
Pro dívky je tato prevence částečně hrazena zdravotními pojišťovnami. Od dubna roku 2013 mají 13-ti leté dívky očkování proti rakovině děložního čípku hrazeno z veřejného zdravotního pojištění (info k 2014).
Existují dva druhy ochranných vakcín, které jsou určeny proti jejich onkogenním kmenům, které nádory způsobují. Mají téměř 100% účinnost proti přednádorovým změnám způsobeným typy HPV virů, které jsou zodpovědné až za 70 % onemocnění rakovinou děložního čípku.
Před rakovinové stavy děložního čípku jsou mnohem častější než vlastní zhoubný nádor a tyto prekancerózy jsou nebezpečné v tom, že mohou neléčené přejít do stadia invazivního karcinomu, ale i samy o sobě - léčené (většinou chirurgicky) mohou způsobovat potíže s otěhotněním nebo donošením plodu.
Zatím není jasné, zda tyto vakcíny chrání také před infekcí HPV v ústní dutině a v krku. Také není plně prokázáno, zda mohou chránit i mladé chlapce před nákazou a do budoucna tak nepřímo sníží riziko nákazy budoucí partnerky očkovaných mužů. Očkování mladých chlapců však může být jistou prevencí protože očkovaní muži mohou být takto chráněni před působením viru na svých pohlavních orgánech a konečníku. Onkologická onemocnění u mužů, způsobená virem HPV však nejsou statisticky tak častá, jako onkologická onemocnění rakovinou děložního čípku u žen. V České republice s touto diagnózou v žije více než 16 tisíc žen. Jedná se o závažný zdravotní problém, který je příčinou přibližně 400 úmrtí žen ročně (vztaženo k roku 2014).
Rakovina hrtanu mezi nádory zaujímá statisticky "pouhé" jedno procento léčených případů. Jsou jím nejčastěji postiženi muži ve věku kolem 60 let. Projevuje se zejména trvalým chrapotem, pocitem cizího tělesa v krku a dýchacími obtížemi. Někdy, zejména při umístění výš v krku, se může projevit i obtížemi a bolestí při polykání. Rakovina hrtanu je nejčastější nádorové onemocnění hlavy a krku.
Infekce nepodléhá povinnému epidemiologickému hlášení.
(AK)(Z)(L)