Hlavní téma: "Vztahy mezi lidmi".
Každý dlouhodobý párový (často jen nezávazný sexuální) vztah je naprosto jedinečný a výjimečný. Nedají se proto nijak zobecňovat důvody proč jsou dva lidé spolu v nějakém typu soužití. Jsou lidé, kteří se rozhodnout uzavřít manželství po několika týdenní nebo několika měsíční známosti a spokojeně spolu žijí celý život. Jsou ale také páry, které spolu "nezávazně" žijí roky, mají spolu děti a přitom je svazek manželský vůbec neláká. A jsou páry, které spolu žijí roky a stále se necítí na to, aby se rozhodli založit rodinu, žít jako partneři nebo uzavřít manželství.
Variant dlouhodobého společného vztahu je dnes více a každý má pravděpodobně svůj důvod proč žije tak, jak žije. Většinou to však tak jednoznačně vypadá jen při vnějším pohledu. Ve skutečnosti je velmi pravděpodobné, že u "volných" partnerství jeden z partnerů po manželství touží, ale bojí se prosadit legitimitu svazku z obavy, že druhý partner by raději ze svazku odešel, než by se vázal. Znám případ, kdy dva mladí lidé spolu žili deset let a když jsem se muže zeptal, proč se po tak dlouhém vztahu nevezmou, tak naprosto klidně a bez jakýchkoli pochybností prohlásil, že "jemu to tak vyhovuje a že čeká, jestli se nenajde nějaká lepší žena, se kterou by se oženil a založil rodinu". Jeho partnerka v posledních letech jejich vztahu už trpěla nespecifickými zdravotními potížemi, které, jak se nakonec ukázalo, pramenily právě z její vztahové nejistoty ve které deset let žila.
Muži mají na vztah, který vede k založení rodiny čas. Tedy (dnes už možná) většina mužů si to myslí. Ženy na tom jsou podstatně hůře a jejich "biologické hodiny" mohou jejich touhu po založení rodiny zkomplikovat nebo i zmařit. Muži se opájejí představou, že oni mohou mít dítě v každém věku. Možná ano, ale to bývávalo... Za dnešní neplodností párů sexuologové stále častěji nacházejí neplodnost muže. Důvodů. proč tomu tak je je stále více a více. Jednou z nich je i nižší kvalita spermií, ale také problémy s erekcí, které muže postihují v podstatně nižším věku, než dříve. U žen je to problém s neplodností, která může souviset s věkem, ale možná i s dlouhodobým užíváním hormonální antikoncepce. Pokud žena od 15-ti let užívá hormonální antikoncepci až nezřídka do 35 let, je návrat k normálnímu menstruačnímu cyklu častým problémem. Když něco trvá tak dlouho, těžko hledat příčinu jinde. Úspěchy trhu s umělým oplodněním je možné hledat nejen ve zdravotních problémech žen, ale také v jejich přístupů k vlastnímu tělu, které ženy, které dlouhodobě hormonální antikoncepci užívají, nijak nešetří... Z pohledu "přírody" není neplodná žena žádný problém. Problémy nastávají až tehdy, když je těch neplodných žen příliš mnoho. Dnešní vymírání "pokrokových" států je možná varováním pro ty "nepokrokové"...
Je dobré vědět, že mnohé vztahy nepřechází ve vztahy s dětmi proto, že nad přirozeným mateřským pudem vítězí pohodlnost. V dnešní době zaměřené na konzum, je dítě problém který čerpání materiálních výhod, poznávání, absorpce zážitků, cestování, užívání si,... prostě omezuje nebo přímo znemožňuje. Mezitím ovšem život v páru utíká, zamilovanost mizí a mnohdy se i ze sexu stává rutina. V takovéto situaci narůstají pochybnosti, zda jinde nečeká "ta pravá" nebo "ten pravý"... Rozchod páru, vyčerpaného čekáním na něco výjimečného pak může nastat skoro ze dne na den. Bez závazků je rozchod relativně bezproblémový. Pro muže to není až tak velký problém, vždyť on je přece stále mladý. Žena, která takovému nezavršenému vztahu mohla věnovat "svá nejlepší léta", může ze dne na den zjistit, že je zle, že už tak moc času na založení rodiny nemá. Zareaguje proto logicky a "hledá" někoho, kdo by ji oplodnil... Některé zvolí cestu života bez dětí, jiné si najdou někoho, kdo je oplodní a teprve později hledají důvod, proč s ním žít i dál. Otázkou je, kolik žen si po dlouhodobém vztahu, který nikam nevedl najde muže, který by byl tím ideálním manželem nebo otcem. Obávám se, že většinou najdou jen "trubce", který posloužil v době, kdy žena ještě mohla otěhotnět přirozenou cestou... Na bližší poznávání už totiž není čas a hlavní prioritou je nalezení "otce" jejich dětí...
Možná tomu přispívá i narůstající počet mamánků a dcerušek, které nerady ztrácí komfort mamahotelu. Na vině jsou pak i rodiče, kterým vyhovuje, že jejich synáček nebo dcerunka jsou s nimi tak rádi... Stav, kterému se poeticky říká "Single" pro nic za nic nepřišel do mody především v zemích, kde je vysoká životní úroveň a kde snaha osamostatnit se, je často spojena se ztrátou pohodlného života a přechodem k zodpovědnosti nejen za sebe, ale i za rodinu. A to je ztráta, kterou není každý ochoten podstoupit.
(AK)(Z)(L)