Hlavní téma: "Sexuální potřeba".
Volné pokračování článku: "Partnerský sex je o vzájemné důvěře".
To je jedna z otázek v oblasti sexuality, na kterou nejde jednoznačně odpovědět. Je těžké definovat, co je normální a správné, obzvláště pak v milostném životě. Jsou páry, které se milují každý den, jiným stačí jednou za měsíc. Pro zdravé fungování vztahu mezi partnery neexistuje nic takového jako stanovený nebo doporučený počet sblížení. Nepředpokládám, že by spolu zrovna museli žít asexuál a s nymfomankou. Takto k sexu vyhranění lidé by spolu do vztahu ani nevstoupili. A ti ostatní si musí najít svůj kompromis.
Ono to je v praxi s tím sexem někdy podstatně složitější:
Máš s kým, máš s čím a nemáš kde
Máš s čím, máš kde a nemáš s kým
Máš s kým, máš kde a nemáš s čím
Máš s kým, máš kde, máš s čím, ale nevíš proč!
Sexuální potřeba se během života mění, není to tak že by ze začátku musela být silná a pak automaticky slábne... Existují lidé, kteří mají relativní potřebu sexu prakticky každý den, jiným stačí milování dvakrát týdně nebo i méně často. Pokud setkají lidé s odlišnou sexuální potřebou, v takovém případě je jediným řešením nalezení rozumné frekvence sexuálního styku, tedy hledání přijatelného kompromisu.
Když někdo potřebuje sex každý den a jiný jednou za týden, neznamená to, že oba nejste normální. Nebylo by však dobré, kdyby partner s vyšší potřebou sexu byl pravidelně odmítán. Pokud partner s vyšší potřebou sexu časem zjistí, že ten druhý "zvládá" sex dvakrát týdně a bez velkého protestu, pak je rozumné se smířit s tímto "kompromisem" a nesnažit se o víc... Vynucování častějšího sexu není vhodným řešením. Může u partnera vyvolat jistou vlnu sexuální averze a ta by mohla vést až k postoji, kterému se říká "sex z povinnosti".
Ani rozdílná sexuální potřeba by však neměla bránit každodenním intimnostem, hlazení nebo něžnostem před usnutím.
Může se také stát, že partner s nižší sexuální potřebou se začne sexu a všem intimním situacím, které by k sexu mohly vést, vyhýbat. Chová se preventivně odmítavě, protože se obává, že jakékoli intimnosti povedou k požadování sexu. Odmítnutí milostného aktu je pro mnoho mužů i žen velmi těžce stravitelné a většinou vede k ochlazení vztahů, byť jen na chvíli. Takovéto situace se pak obtížně řeší i v dobrých a dlouhodobých partnerstvích a manželstvích. Tento stav je dlouho neudržitelný a je nutné ho řešit. Napětí mezi partnery postupně povede k hádkám, výčitkám, podezřením a k pozvolnému odcizení. Je málo pravděpodobné, že se potkají lidé, jejich sexuální potřeba bude naprosto rovnocenná. Také je potřeba pamatovat na to, že sexuální touha a sexuální potřeba se s věkem a životními situacemi mění. Proto si každý pár musí najít nějakou vlastní rozumnou rovnováhu.
Období absolutní spontánnosti v potřebě sexu můžeme očekávat nejspíš na počátku vztahu a období líbánek. Většinou se tento radostný stav daří udržet tak jeden rok...
Možná vydrží jeden, možná dva roky, ... ale příchod dětí a povinnosti v dlouhodobém vztahu, ve kterém se oba partneři věnují většinou oba své práci, kariéře a výchově dětí, jejich spontánnost značně zklidní. V období nutnosti zajištění existenčních potřeb a "musů" (co všechno se prostě musí) zpravidla sexuální potřeby nejsou každodenní nezbytností. Plně chápeme, že pro život sex naprosto nezbytně potřebujeme a chceme, ale proč zrovna dnes? Spíše ho vyhledáváme a plánujeme hlavně tedy když na něj přijde "myšlenka" nebo když už TO prostě "tlačí na mozek".
Ale to je právě problém, jak to sladit tak, aby podobné touhy a myšlenky měli oba partneři právě v ten správný den a pravý okamžik...
Pro představu - partneři se v našich končinách milují přibližně 2x týdně a věnují tomu týdně přibližně jednu jedinou hodinu... Není to škoda, že tak málo???
Každá generace má svůj vlastní pohled na sex a sexuální potřeby. Ty starší generace o sexu možná tolik nemluvily a braly ho ve vztahu možná víc jako samozřejmost. Lidé také tak moc neřešil zda mít či nemít děti a prostě je měly... V současné době se o sexu více mluví, ale jak to vypadá, méně se jím lidé zabývají... S plozením dětí je to podobné. Nemít sex je nerozumné, ale nemít děti, to je na pováženou.
Když to přeložím, tak určitě každý ví, že "když je středa, je ho tam třeba". Skoro pranostika nebo spíš lidová moudrost.
Netýká se to až tak mladých a "nadržených" milenců, ale čím se věk blíží k hranici -ítky a s nastupující -átkou, je plánovaný sex mnohem více oblíbený. Právě v dlouhodobém vztahu má plánovaný sex své opodstatnění. Mimo jiné, zajišťuje oběma partnerům jakousi jistotu upevnění vzájemného vztahu. Nejde jen o sex samotný, ale i o fyzický kontakt, vzájemné porozumění i společné uvolnění, které přispívá nejen k utužení citových vazeb, ale i společného života. Někdy se tato metoda dá vřele doporučovat, protože zabrání postupnému vzájemnému odcizení a myšlenkám hledat uvolnění někde jinde...
Milování je naprosto individuální a nikdo nemá právo ani radit, ani kritizovat. Některé páry si dokonce dohodnou dny bez sexu, jiné si naopak určí dny, kdy sex bude. To je samozřejmě důvod k porušování pravidel a tak se může stát, že na sex budete mít chuť i ve dny, kdy jste si naplánovali půst. Mnohdy stačí na zklidnění situace i mazlení a intimnosti, které ani nepovedou k pohlavnímu styku. Není nutné naléhat. Někdy trocha pozornosti, něžnosti a následná vlnka vzrušení může stačit na to, aby vás překvapila živelná chuť na sex.
S manželkou si v sexu dokonale rozumíme
Naprosto přesně oba víme, že dnes ne."Neříkej, že nemůžeš, když nechceš.
Protože přijdou velmi brzy dnové, kdy to bude daleko horší - budeš pro změnu chtít a pak už nebudeš moci".
(Jan Werich)
Metodu plánování sexu v televizi i časopisech vždy doporučoval sexuolog MUDr. Miroslav Plzák.
Sexuální potřeba = libido
(AK)(Z)(O)