Panenství i panictví bylo v historii často považováno za ctnost představující čistotu a fyzickou sebekázeň. Muž, který ještě nikdy neměl pohlavní styk, se nazývá panic. Na rozdíl od stavu ženy nebývá ve většině zemích takový stav u mužů do svatby povinný. V některých společnostech a kulturách bývá dokonce panický stav muže brán jako negativum a zesměšňován. Obecně lze říci, že v porovnáním s panenstvím žen, nebývá panic tolik oceňován.
Fyzicky u žádného chlapce nebo muže nelze prokázat, zda je nebo není panic.
V mnohých společnostech, ve kterých se cení panenství i panictví, se více provozuje předmanželský sex jiným způsobem než souloží, tedy orálně, análně nebo vzájemnou masturbací.
V západní kultuře se některé znaky předmanželského panictví již nepovažují obecně za ctnosti, ale mohou být v některých kruzích zdrojem opovržení. Stále častější přesvědčení západní mládeže, že panictví se již nepovažuje za ctnost, se stal podnětem významných debat, zejména souvisejících s kontroverzním pojetím lidské sexuality mezi mladými lidmi. Přetrvávající panictví se stává negativní vlastností, která naznačuje, že chlapec je neatraktivní, prudérní a sexuálně nevyvinutý. Na druhé straně zde ovšem je třeba upozornit, že tento jev není obecný - zároveň se mezi toutéž mládeží (zejména v Americe) šíří iniciativy a hnutí deklarující sexuální abstinenci až do manželství, což svědčí spíše o názorové polarizaci, než všeobecné změně pohledu.
Je nutné si položit otázku, kolik sexuálních partnerek si má muž dovolit, aby se o něm již nedalo prohlásit, že je promiskuitní.
S počtem sexuálních partnerek samozřejmě stoupá riziko přenosu sexuálně nakažlivých chorob, které, zvláště v dnešní době představují až smrtelné nebezpečí. Panictví do manželství přináší logickou záruku, mimo jiné, že muž nebyl nakažen sexuálně přenosnou nemocí. Nejde však jen o pohled panic - neměl soulož, ale musí se jednat o vypuštění všech sexuálních praktik, které vedou k možnému nakažení i jinými cestami, například orálním nebo análním sexem.
Jako „staré panny“ se hanlivě označují ženy, které ačkoliv již mají věk na to, aby byly zadané, stále nenalezly prvního partnera nebo ženy, které sice již pohlavní styk měly, ale přesto žijí osaměle. U mužů význam "starý panic" není používán. U mužů se používá označení "starý mládenec", které však hanlivý podtext většinou postrádá.
Většinou se znásilněné panny za panny již nepovažují, někteří lidé tento pohled neuznávají, protože žena o svou „čistotu“ přišla ne vlastním přičiněním. Podobně je tomu i u mužů v případě jejich znásilnění.
Panictví je osobní záležitostí každého muže. Vhledem k tomu, že je nejde prokázat, pak je samozřejmě na každém muži, zda se za panice považuje či nikoli. Podobně jako panenství u ženy, u muže panictví je spojeno s prvním sexuálním stykem. Dá se tedy říci, že panicem muž přestává být v okamžiku, kdy jeho penis poprvé pronikne do ženiny pochvy. Tady si ovšem musíme položit otázku, jak je možné posuzovat muže, který zažil anální sex, orální sex, případně uspokojení masturbací od jiné osoby. Prioritně dále platí definice, že panic nezažil soulož, jiné sexuální praktiky provozované v rámci předmanželského sexu však tuto definici mohou zpochybnit.
Anální panenství je druh "panenství", které je charakterizováno tím, že osoba ještě neměla anální pohlavní styk. V užším pojetí se jedná o anální sex pasivní, v širším pojetí jsou do něj zahrnovány i osoby, které ještě nepraktikovaly anální sex, ať již aktivně či pasivně. U mužů se proto někdy hovoří o análním panictví.
Orální sex praktikovaný pasivně (přijímající) nebo aktivně (poskytující) může být stejným zdrojem pochybností o panictví muže. Pokud muž prožil orální sex, je asi obtížné jej dále nazývat panicem. Orální sex prováděný aktivně i pasivně může být zdrojem přenosu sexuálně přenosných chorob. Neskýtá již 100% záruku zdraví. Partner, který provádí aktivně orální sex, je přitom ve větším nebezpečí než ten pasivní. Dříve se orální sex řadil mezi bezpečný sex, v poslední době se z důvodu velkého rozšíření pohlavních chorob začíná od tohoto zařazení upouštět.
Partnerská masturbace hraje v sexuálním životě člověka důležitou roli. Sexualita člověka je v podstatě založena na masturbaci a souložení a už dávno není považována za zdraví škodlivou. Může být praktikována jako auto masturbace nebo partnerskou formou heterosexuální, či homosexuální. Pokud se jedná o autoerotiku, pak muž, který ji sám praktikuje při ní neztrácí své panictví. Problematičtější je přijmout tuto praktiku od jiné osoby ve formě heterosexuální nebo homosexuální. Je celkem jedno, zda je panic v roli pasivní (přijímající) nebo aktivní (poskytující). Toto není posuzování vhodnosti či správnosti praktikování masturbace - jedná se výhradně o posuzování, zda muž je či není dále panic. A na to je obtížná odpověď, kterou si asi bude muset rozřešit každý sám.
(AK)(Z)(L)