Sexuální chování je zjevnou realizací erotických projevů, genitální a orgasmické aktivity. Zahrnuje například soulož, jiné formy pohlavního styku a aktivit, jako necking a petting, felaci, cunnilingus, manuální stimulaci penisu, masturbaci a další. V širším smyslu představuje i lidské aktivity, které souvisí s pohlavní rozdílností při vyhledávání partnera, partnerky nebo flirtování.
Sexuální chování je vymezeno kategoriemi pohlaví, sexuální orientace a sexuální identifikace.
Z pohledu sexuální orientace sexuální chování zásadně ovlivňuje
Sexuální chování však nemusí být vždy v souladu se sexuální orientací a identifikací. Zásadně ho mohou ovlivnit životní okolnosti, které jedinec není schopen změnit. Tato změna je ovšem vyvolána situací, kdy své sexuální potřeby jedinec nemůže uspokojit s opačným pohlavím a tak je uspokojí v sexuálním vztahu se stejným pohlavím. Jedná se o náhražkové sexuální chování při nemožnosti kontaktu s přirozeným sexuálním objektem. Takovéto vztahy jsou navazovány například ve věznicích, armádě, občas v církevních řádech nebo chlapeckých a dívčích školách s internáty. Naprosto stejný mechanismus platí i pro ženy. Jako příklad se dá uvést situace, kdy heterosexuální muž identifikující se jako heterosexuální muž, může v některé fázi života změnit své heterosexuální chování na homosexuální chování.
Absence či omezení sexuálního chování, zejména soulože, se obvykle označuje jako sexuální abstinence.
Normy pro sexuální chování se mění v průběhu historie, pod vlivem kultury či politického uspořádání společnosti. Vytvářejí se normy mravní i právní. Statisticky lze za normální považovat chování s největším výskytem. Z biologického hlediska se za normální může považovat takové sexuální chování, kterým bude dosažen biologický účel - reprodukce. Kulturní normou je takové chování, které je ve společnosti obvyklé, očekávané a společensky akceptované. Každý člověk pak má svoji vlastní subjektivní normu (co považuje za normální) či normu ideální (představu o ideálním stavu).
Deviantní sexuální chování souvisí také s vymezením sexuální deviace.
Deviace, sexuální odchylky, které se projevují při sexuální aktivitě jsou sadismus a masochismus, exhibicionismus, frotérství, voyérství a další.
Deviace, sexuální odchylky zaměřené na nějaký živý nebo neživý objekt jsou pedofilie, gerontofilie, fetišismus, nekrofilie, pyromanie a další.
Problémem sexuálních deviací se šířeji zabývá článek "Sexuální odchylky".
O rizikovém sexuálním chování se obvykle hovoří v souvislosti s šířením pohlavně přenosných (tělesných) nemocí. Někdy je však dáváno do souvislosti i s nemocemi duševními, a to zejména při sklonu k sexuálnímu násilí a zneužívání. To je ovšem třeba rozlišovat od násilí souhlasného, např. BDSM.
Naopak bezpečné či bezpečnější sexuální chování souvisí obvykle s používáním mužských kondomů, ženských kondomů - Femidomů nebo poševních pesarů, sexuální abstinencí, monogamií atd. Podrobnější informace naleznete v článku "Bezpečný sex (lépe bezpečnější sex)"
(AK)(Z)(L)